Víte, co to znamená slovo bilingvní?

Co je to vlastně bilingvismus? Jedná se o schopnost dorozumět se dvěma či více jazyky na úrovni rodilého mluvčího s předpokladem, že cizí jazyk dokáže nahradit ten mateřský.  Stále více a více se tak rozmáhá metoda bilingvismu – tedy dvojjazyčného vzdělávání.

Jedním z pohledů na tento způsob vzdělání je ten, že má dítě lepší možnost orientovat se v jiném prostředí. Navázat správnější vztah k jazyku a komunikaci s danou kulturou. Rozšíří se mu pole působení, kdy si bude moct díky svým jazykovým schopnostem v budoucnu více vybírat.

Jako ve všem se zde také setkáváme s protichůdnými myšlenkami. Dle několika postojů může dojít k napácháni hned několika škod. Dítě se prý například začne potýkat s problémem, ve kterém si nebude jisté, kam vlastně zapadá nebo se mu začnou plést slova a jazyky. 

Odborníci tento způsob výuky nedokážou stoprocentně doporučit, ale při výzkumech nikdo nedošel k závěru, že by docházelo k nežádoucímu působení. Tvrzení jako třeba ta, že vznikne koktavost jsou nepravdivá. A pokud jde o strach z míchání jazyků, není třeba se ničeho děsit. Jedná se totiž o součást procesu.

Celkově hodně záleží na podmínkách a postupu. Není to však nic, co by pro potomka mělo být nepřirozené. Jde hlavně o to, aby si spojilo jednu řeč s jednou osobou nebo aktivitou. Je to dlouhý proces, při kterém se vytvoří jiné jazykové schopnosti, které ho odliší od ostatních. Má totiž jistou výhodu v užívání jazyka a je napřed. Hlavní je tedy najít pro něj správnou školu a věnovat mu čas. Jak už to tak totiž bývá, může se stát, že pokud nebude další jazyk pěstovat, přestane se jeho slovní zásoba a její využití vyvíjet.

Jde vidět, že je to způsob, při kterém je potřeba hodně trpělivosti, protože je to náročná cesta. Jednou se však může stát, že dítě i poděkuje za to, že mu jeho rodiče dali lepší výbavu do širého světa a věnovali mu něco extra.